Svoboda v Kristu - největší vánoční dar
Pokud nějaký svátek s křesťanskými kořeny akceptuje skutečně celá naše společnost, jsou to Vánoce. Tyto svátky mají všechny předpoklady pro to, aby je nadšeně slavila celá naše sekulární a většinově ateistická populace. Kupodivu je u nás přijímají i lidé mimo náš kulturní okruh. S úžasem zjišťuji, že v restauraci v průchodu mezi dvěma náměstími jednoho moravského městečka, kde jídlo připravuje sympatická vietnamská rodinka, shlíží na mumraj u pultu pupkatý Budha vyzdobený (!) vánočními dekoracemi, které svítí a blikají. Celoročně! Tito Vietnamci snad tuší, jak jsou pro Čechy Vánoce vzácné, a tak jim je dopřávají po celý rok. Mám v plánu těmto usměvavým lidem nabídnout v návaznosti na jejich "parádní" vánoční výzdobu Nový zákon v jejich mateřštině. Na vánoční stromeček jsem mimochodem narazil dokonce u jedné kurdské muslimské rodiny. Co na tom, že bylo zrovna parné léto?
Jak vysvětlit smysl Vánoc lidem, kteří vánočně vyzdobili dokonce chudáka Budhu? Jak k tomu tato sedící postava s objemným břichem přijde? (Přiznejme si ovšem, že objemný pas by mohl být i českým symbolem Vánoc.) Jak sdělovat, nejen cizincům, původní smysl Vánoc?
Moji zákazníci mne stále překvapují. Dokonce bych řekl, že tak činí víc a víc. Před několika dny mne člověk, kterému prodávám zboží snad čtvrtstoletí, přivítal ve své kanceláři novou zdravicí: "Konečně někdo s Božím slovem. Jdu vám uvařit kafé." Bylo zrovna pondělí, takže v onom rozhovoru došlo i na nedělní kázání.
O několik desítek kilometrů dále: "Proč mají někteří lidé rybičku na autě? Jsou to jehovisté, že? A má to co dělat s vánočním kaprem?" Spršku dotazů tohoto druhu jsem už dlouho neřešil. Myslíme si, že naše křesťanské symboly jsou pro lidi ze světa čitelné, realita je však jiná. Každý "náš" symbol vyžaduje vysvětlení. A tak i rybička na kufru auta může vyvolat spíše zmatení, něž že by vydala zřejmé a jasné svědectví: Toto auto řídí anebo vlastní křesťan. A tak vysvětluji, že kapr býval postním jídlem a Štědrý den byl ještě nedávno dnem postním. (Kdepak jsou ty časy?) Vysvětluji řeckou zkratku ichthys jako vyznání, že Ježíš Kristus je Boží Syn a Spasitel. Říkám jim, že to bylo vyznání víry i poznávací znamení pronásledovaných křesťanů. "Aha, tak to jsme nevěděli." Když se takto ptají čtyři chlapi, a ještě se u toho tak trochu předvádějí, je to vtipné. Jiskří to. Vysvětlovat vánoční symboly je fajn.
Stánky se svařákem, buřty a trdelníky na náměstí v Liberci jsou vyzdobené ochranovskými hvězdami. Na mne, nadšence historie Jednoty bratrské, to celé působí nepatřičně a bizarně. Rád bych se Liberečanů zeptal, co má společného svařák se strastiplným putováním členů obnovené Jednoty bratrské z Moravy do odsud několik kilometrů vzdáleného Herrnhutu a s jejich pozdější misijní cestou do celého světa. Tedy s činy motivovanými "nouzí o spasení" a snahou nepropást možnost předat spasení "až do posledních končin světa".
Nemíním naříkat na Vánoce a jejich komercionalizaci - to jsem si kdysi zakázal. Tyto svátky lze spíše pokládat za jedinečnou výzvu. Výzvu, abychom vysvětlovali opravdové Boží jednání s člověkem: to, že se Bůh jednou provždy rozhodl dát lidem svobodu. Apoštol Pavel a reformátoři to pochopili a předávali po celý svůj život. Svoboda je jedním z nejsilnějších motivů reformace. Pro popis zákona používali obraz otroctví, vězení a okovů, svobodu na druhé straně vysvětlovali jako důsledek víry a evangelia. Tomuto otrokářská a poté nevolnická společnost velmi dobře rozuměla.
Ani dnes to není jiné. Zkuste vysvětlit lidem, kteří vánoční shon považují za nějaký zákon, že smyslem Vánoc je svoboda. Zkuste to vyložit lidi, kteří žijí pod tlakem, že když neudělají to či ono, Vánoce jako by ani nebyly. Lidé provádějící složité předvánoční a vánoční úkony jsou pod zákonem vedoucím ke smrti. Nejkratší a nejsrozumitelnější vyznání víry měl můj spolupracovník: Jsem věřící, jelikož se na Štědrý den postím.
Miluji Vánoce, jelikož nikdy jindy nemám tolik možností hovořit o Bohu, Kristu, Bibli a církvi. Ale abych moje přátelé slavící Vánoce (křesťany i nekřesťany) nepohoršoval, raději se obvykle nepřiznávám, že jsem stromeček tento rok obdobně jako Vietnamci a Kurdové nestačil uklidit a že stále stojí na haldě knih v rohu obýváku, ani to, že stejně tak vánoční hvězda nedoputovala do kumbálu, ale visí celý rok u stropu, a že jsem si dárek koupil, přečetl a opoznámkoval už v listopadu - snad ho stačím "pod stromeček" zabalit. Nikomu netvrdím, že budu překvapen.
Proč ne? Krása Vánoc je v naší svobodě. Svobodě od lidských zákonů a nařízení. Vánoce a čas před nimi jsou pro křesťany obdobím, kdy si mohou uvědomovat sílu svobody. Řekl jsem si, že tuto parádní svobodu v Kristu budu, nejen v tomto jedinečném období, sdělovat. Ve vybírání dárku nejsem příliš nápaditý, chci být ale kreativní ve zvěstování Kristovy (nejen vánoční) svobody.