#ProcHledate #ZivehoMeziMrtvymi

Luk. 24, 1-6

Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.Nalezly však kámen od hrobu odvalený.Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu.Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými?Není zde, byl vzkříšen."

Někdo řekl, že život je hledání. Vskutku, tak to je, že hledáme celý život. Nikdy nás ono hledání neopustí. Byť je u různých lidí různé. S věkem mění se to, co a kde hledáme. A tak usilovné hledání životního partnera může za čas nahradit neméně usilovné hledání brýlí.

Ale i naše hledání stejné věci se může časem měnit. Dovolím si uvést příklad: Jinak jsem třeba hledal hotely kdysi a teď. Kdysi jsem se začal zajímat o nocleh v neznámém místě a neznámém městě až po práci, po návštěvě posledního zákazníka. Teď díky internetu vyhledáte nocleh s tím, že zadáte maximální cenu a další parametry a jedete podle navigace k cíli. Hledáte sice jinak, ale neméně usilovně.

Navíc hledání je určité umění. S nástupem internetu se naše hledání dostalo na úplně jinou úroveň: zadáte heslo anebo klíčové slovo a zmáčknete enter anebo slovo "hledej".

Vlastně hledání není jen úkol pro hledající, ale i pro ty, ktož se chtějí nechat nalézt. Kolik jenom úsilí věnuje moje firma, kolik peněz jsme vložili do toho, aby nás našli ti, kteří nás potřebují. Ale hlavně: aby nás našli ti, kteří ani netuší, že nás mohou k něčemu potřebovat.

A tak je nutno i v návaznosti na náš biblický text odpovědět na opravdu zásadní otázky:

• Kdo hledá?
• Co anebo koho hledá?
• Proč to vlastně dělá?
• Kde hledá?

Kdo hledá?

Hledají lidé, kteří chtějí udělat základní skutek milosrdenství. Nejen v židovství ale i pro křesťany byl jeden ze skutků milosrdenství pochovávání zemřelých.

Křesťané vypracovali seznam sedmi skutků tělesného milosrdenství, který vychází z Matoušova evangelia.

1. Sytit hladové 2. Dávat pít žíznivým 3. Oblékat nahé 4. Ujímat se lidí bez domova 5. Navštěvovat nemocné 6. Navštěvovat vězněné 7. Pohřbívat zemřelé.

Ten poslední skutek není jmenován snad proto, že byl předpokládán ve všech kulturách. Nejen židé, křesťané ale pohané vnímali pochovávání zemřelých za povinnost.

Tímto sedmým skutkem tělesného milosrdenství sloužili křesťané rané církve i tehdy, kdy ostatní ze strachu toto neriskovali. Lidé neradi riskovali nejen z hlediska možné nákazy, ale i z toho důvodu, že ten, kdo pochovával, k mrtvému se určitým způsobem přiznával. I pro naše biblické ženy tento skutek pomazání těla byl skutkem svědectví, skutkem přiznání se k Ukřižovanému.

Marie Magdalena (ta, z níž Ježíš Kristus vyhnal sedm démonů) a dvě další ženy byly "chlapsky" odvážné. Někdy tam, kde my muži selháváme, musí naše místa, která jsme zbaběle opustili, zaujmout ženy.

Koho hledá? "Koho hledáte?"

Ano a tady je odpověď na otázku, proč to mohlo být nebezpečné: ženy hledaly Ježíše. Toho, který byl kdysi slavný, za kým se hrnuly zástupy lidí, který byl tím mistrem a slavným rabim. Ale byl to ten odmítnutý a zavržený, poplivaný a nenáviděný, zbitý a umučený. Hledat takového člověka? Proč?

Naše klíčové slovo se objevuje několikrát dokonce jako Ježíšova otázka: "Koho hledáte?" To tehdy když dav s meči ho přišel zajmout: Tehdy slovo: "hledáte" zazní třikrát.

"Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval. Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi. Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: "Koho hledáte?" Odpověděli mu: "Ježíše Nazaretského." Řekl jim: "To jsem já." Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil. Jakmile jim řekl 'to jsem já', couvli a padli na zem. Opět se jich otázal: "Koho hledáte?" A oni řekli: "Ježíše Nazaretského." Ježíš odpověděl: "Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít.""

Je docela významný rozdíl mezi Jidášovým hledáním a hledáním tří žen.

Proč hledat? Motivace k hledání.

Proč to vlastně ženy dělaly? Motivací bylo zcela určitě obyčejné lidské milosrdenství, pocit, že "se to tak má". Že toto je navzdory všem okolnostem třeba udělat. To se dá považovat za první důvod.No a podle toho, že známe konkrétní jména, je jasné, že motivem byla láska k Mistru. Takže ženy, které milovaly Ježíše, podporovaly Ho a následovaly, rozhodly se vyhledat jeho tělo a posloužit mu posledním skutkem milosrdenství, který se ještě dal udělat. Láska a vděčnost, to byla jejich motivace.

Kde hledaly?

"Proč hledáte živého mezi mrtvými?"

Andělé v podstatě nabídli dvě logické možnosti: Buďto hledáte nesprávného člověka anebo hledáte na špatném místě.

V této souvislosti nemohu nevzpomenout, - dalo by se říct, - programové a neskutečně silné kázání Vladislava Santariuse: "Proč hledáte živého mezi mrtvými?"

Nikdy bych netušil, jak se tato biblická otázka, kterou pronesou dva pánové v bílém několika ženám, může se navždy vpálit do mého srdce. Je to už asi čtyřicet let a otázka zní v mé duši: "Nehledáš náhodou živého mezi mrtvými?"

Občas ve mně zasvítí v mém svědomí červené výstražné světlo a ozve se: "Pozor! Proč hledáš živého mezi mrtvými?"

Dovolím si parafrázovat i aktualizovat slova pastora Vladislava Santariuse tak, jak jsem si je zapamatoval:

"Pokud jsi mrtvý, duchovně mrtvý, je normální, že žiješ mezi mrtvými. Pokud jsi ale živý, pokud jsi křesťanem, nemáš co pohledávat mezi mrtvými. Pokud vyhledáváš mrtvé, hříšné věci, sám jsi mrtvý. Pokud jdeš do předmanželského vztahu s duchovně mrtvým člověkem, sám jsi mrtvý."

Zaznělo v onom kázání také přirovnání: "Když zdravá jablka leží spolu se shnilými, zahnívají i ony." "Ano, jsi-li ve světě, v mrtvém světě, ale jsi tam proto, abys svědčil. Ale hledat, vyhledávat mrtvé věci je smrtelné."

Je dost možné, že nenajdeme mnoho kazatelů, kteří by si takové kázání dovolili nabídnout svým sborům, ale otázky: Hledáš? Koho hledáš? Proč to vlastně děláš? Kde hledáš? jsou stále aktuální. Jsou vskutku klíčové. Takže hledání je neskutečně důležitá věc. Provází nás po celý život. Ale není jedno, koho hledáme a kde ho hledáme.

Naléhavost otázky, kterou pronesli andělé u prázdného Ježíšova hrobu: "Koho hledáte?" za ty tisíce let nic neumenšilo. Nevztahuje se na mne klíčová andělské výtka: "Proč hledáte živého mezi mrtvými?"

Kolik jenom lidí vyhledává životně důležité odpovědi na internetu? Co tedy takhle? #ProcHledateZivehoMeziMrtvymi