Móda a image

12.03.2018

"Austryjok" anebo hipster?

Těžko si mi mluví o módě. Nevím, zda není příliš odvážné, aby na toto téma mluvil člověk, který nakupuje vždy stejné oblečení, ve stejném obchodě, u stejné obsluhy. Nákup obleku u mne probíhá pokaždé týmž způsobem. Paní prodavačka mi vybere několik obleků. Já vyzkouším ten, který se nejvíce podobá tomu stávajícímu a řeknu: "Zabalte mi jej, zaplatím." Pokaždé slyším: "Ale máte tady na vyzkoušení jiné, nové, hezké." A já pokaždé vysvětluji, že pokud mi padne hned první, je zbytečné ztrácet čas zkoušením dalších. Podobně je to s botami. Když už cítím, že se mi v příštích týdnech rozpadnou, zajdu za prodejcem a řeknu: "Přál bych si tyto boty. Velikost 38." Ukážu na ty, které mám na nohách. On sáhne do regálu anebo odběhne ke konkurenci (nakupuji na tržnici na druhé straně Olzy). Během několika minut je hotovo. Kdysi se takovému postoji k módě říkalo: "Łoblykosz sie jako Austryjok" tedy "Oblékáš se jako Rakušák". Vysvětlím pro mladší: Oblékáš se jako člověk z minulé doby. Jako z doby Rakouska-Uherska. Nedávno jsem zjistil, že už pro mne neplatí to záporné Austryjok, prý jsem se stal moderním hipsterem. Vysvětlení pro nás starší: "Oblékáš se záměrně jako člověk z minulé doby. My to samozřejmě respektujeme a akceptujeme. Je to tvůj nezaměnitelný styl." Dlouho jsem stál mimo módní trendy, byl jsem takzvaně out, čili "Austryjok". A teď jsem údajně moderní, jsem in, jsem totiž hipster.

Pokud jde o image, obdivuji lidi, kteří si na tom, jak na lidi působí svým zevnějškem, zakládají. Trochu jim závidím. Jak dalece si zakládám na svém vzhledu já, bych si dovolil ilustrovat na své zkušenosti s vyřizováním občanského průkazu. Tento úkon je spojen se stresující povinností nechat se na místě vyfotografovat. Na onu židličku bez opěradla jsem usedal nerad. Paní mě vyfotila. Asi s výsledkem nebyla příliš spokojená - prý že to zkusí podruhé. Mám se prý narovnat, zvednout a natočit hlavu. Na to jsem jí opáčil: "Paní, to je zbytečné. Lepší už to nebude. Nechte to tak." Podívala se na mne a zřejmě pochopila. Z mé občanky teď kouká vykulená tvář starého mafiána před odtučňovací vězeňskou dietou. Prostě: Image není, a kvůli určitým danostem mého vzhledu ani nemůže být, moje absolutní priorita.

"Image je nanic, následuj žízeň."

S mým osobním vztahem k módě a k vlastní image to není nikterak slavné. Přesto se imagí značek už dlouho zabývám. Snad jsem i pro několik málo z nich určitým brand makerem (buduji povědomí o mnou prodávaných značkách psacích potřeb). K imagi patří nejen obal, vzhled značky, ale i reklamní slogan. Svým křesťanským přesahem mě oslovil jeden starší z reklamy na limonádu: "Image je na nic, následuj žízeň." Nemohu s tím nesouhlasit. Zvlášť, když sleduji, jak krásný mladý člověk, krásná holka, mnohokrát fotí svoji tvářičku a účes v podzimním slunci u otevřeného okna na mobil. Člověk si řekne: "Přeji ti, krásko, mládí i krásu, přeji ti tu tvoji úžasnou image, ale ... Hlavní je žízeň, následuj žízeň. Žízeň nikoliv po sobě. Ale po Bohu. Je škoda, že ji nejspíš necítíš. Image je z dlouhodobého hlediska na nic (však se koukni na mně), ale opravdová žízeň stojí za to." Jak ji to jen sdělit, aby tomu porozuměla. Nevím.

Nedávno jsem kázal na jedné skupince, na které byli také nekřesťané. Vyprávěl jsem o Bohu a Abrahamovi. O jejich vztahu. Obyčejné kázání na objednávku misijní stanice. Několikrát do něj vstoupil se svými otázkami jeden z posluchačů. Bylo to v pohodě. V jednom místě zavolal: "STOP, kazateli, to mi vysvětli." A tak jsem se zastavil a odpověděl na opravdu vysoce osobní dotaz. Říká se tomu otázka na tělo. Pak jsem večer dostal e-mail, ve kterém stálo: "Pan xxx (který měl otázky během tvého slova) říkal, že se mu to včera líbilo, a že to bylo lepší než v hospodě J." A tak si říkám: Pokud má moje obyčejné kázání lepší image než večer v hospodě, mohu s tím dále pracovat. To je kvalitní výzva. Mým cílem zůstává vzbudit Božím slovem žízeň. I křesťanská image sama o sobě je na nic. Žízeň po Bohu jediná má cenu!

(publikováno v časopise Přítel - Przyjaciel 3/2018)

© 2018 Zbyškův osobní blog. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky